Blog víc o duši, než o slunečnici.       

"Chci ho"

28. dubna 2012 v 16:39 | Yanishca |  Pocit slunečnic

Nevěděla už proč, nevěděla už jak. Uletěly jí veškeré myšlenky a důvody. Zůstal jen ten nejprimitivnější, ten základní. "Chci ho." Už o tom nemluvila. Nebylo to dobré.


Dneska se jí o něm zase zdálo. Už neodepíše, to ví. Zůstalo jí to v hlavě. Už o něm nikdy nebude mluvit, nikdy nahlas.

Zvedal se jí žaludek z toho, jak se přejedla načos a čokoládou. Chci ho, nechci, aby tam zítra byl. Neuměla si představit, proč si s ní psal. Uměla si představit, že tam zítra dojde. Chuť načos a studentské pečeti se nad žaludkem slila v jedno. Cítila v pálivé omáčce kousky sladkého želé. Nechci, aby tam zítra byl. Seděla a pozorovala, co dělá žaludek. Nechci, aby tam zítra byl.

Bylo jí na zvracení. Představila si jeho úsměv, jak se otáčí ke Štěpánovi a ostatním hercům. "Asi se pobliju." Uměla si ho s nechutí představit na stovkách míst a časů, kde se s ním nakonec díkybohu nepotkala. Načos jí pomalu šplhalo ke krku. Ten zvláštní pocit, co vždycky měla. Už z toho byl hotový román zhotovený jen v její hlavě.

A přitom vždycky, když přestala myslet, vyskočila jí tatáž myšlenka "Chci ho." Už o tom nikdy nebude mluvit. Nikdy nahlas. Je mi blbě. Stačila by představa, že tam zítra bude a kousky želé jsou venku. Zvedal se jí žaludek, až z toho dostávala mdloby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ajushka | 28. dubna 2012 v 16:43 | Reagovat

Pěkný text :))))

2 Satine | Web | 28. dubna 2012 v 16:46 | Reagovat

Páni. Co na to říct? Parádně popsané emoce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama