Blog víc o duši, než o slunečnici.       

Odcizená a přicizená

5. května 2011 v 16:54
Zkoušíš se každé ráno někam přicizit. Někam patřit. Jednou se dáš na divadlo. Podruhé píšeš. Potřetí zase něco jiného. A počtvrté přemýšlíš, koho s kým vlastně podvádíš. Cítíš se provinile, že "podvádíš" a odcizuješ se tanečním zatím co získáváš svoji velkou roli. Což samozřejmě nepovíš a jen tvrdíš, že jsi nemocná, že jsi tamto a to, jo to, no kvůli tomu... přesně tak. Cítíš se ale provinile. Nikomu to nevadí. Možná nadávají, že někam nestihneš dojít, nebo nechceš, ale necítí se ukřivděni. Jenom ty. Chtěla jsi přece jen jedno. Teď děláš sice jen jedno, ale je to úplně něco jiného, než si předtím chtěla. Ano, někteří by tě nechápali, vždyť to štěstí, co máš.
I když včera vypadalo, že si budu zpívat v dešti, dneska si lebedím a vyhřívám se v horku a na terase, popíjím drik a tvářím se, jako bych se na tohle těšila, když jsem nedopatřením ze svými ústy vyslovila: "Přeji si krásný loudivý, poklidný déšť..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Claire | Web | 5. května 2011 v 17:28 | Reagovat

Jeden z nejzajímavěji pojmutých článků na tohle téma, co jsem tady zatím četla. Až na rolY je to vážně skvělé!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama