Blog víc o duši, než o slunečnici.       

Období: projekt

23. května 2010 v 11:31 | Yanishca |  Můj milý "bločku"
Je teplo, i když je už trochu chladno a je šero, jde cítit, že je teplo. Jsem natěšená, jsem plná energie, obav a očekávání. Nedokážu usnout, i když bych už měla jít spát. Jsem ve svém pokoji a měla bych jít už spát, ale nemůžu, ještě jednou si pustím tu skladbu a zkusím si to. Ještě jednou před spaním. A pak už se zaklubu do duchny a čekám. Celá natěšená a celá v očekávání, co mi přinese příští den.
Cítím to jako by to bylo dnes. Mé první vystoupení, druhé, třetí. Kdepak, ne vystoupení, ale projekt. Veliký projekt v kterém jsem mohla být jeho součástí. Malou, ale za to důležitou součástí. Součástí, mezi desítkami jinými součástkami. Přesto důležitou. Všechno šlo vidět, všechno muselo být dokonalé. Přesné, energické, poutavé. 
...Nejpozurohodnější období roku. V době, kdy se všichni ještě učili ve škole, všichni mí spolužáci seděli svorně v lavicích, já měla tři vystoupení denně. Tři dny, tři vystoupení. V kuse, jako cirkusák. Dvě přes den, jedno večer. A před každým se mi chtělo na záchod a měla jsem příšernou trému. Před každým. I před tím posledním. Před každým, jsme se oblékali, česali, trénovali, malovali. Jelikož všechno muselo být dokonalé a přece, to bylo jen vystoupení. Vždy jsme zažívala znovu a znovu uličky a to čekání, již věrně známé poslední tóny skladby před námi, a potom všechny ty světla a barvy. Nešlo to nebrat vážně. Nešlo se na to vykašlat. Byl to projekt. Bylo to něco, na co jsme se připravovali celý rok. 
A za malou chvíli, za velmi krátký čas, to tu bude zase. To nejpozurohodnější období. Kdy jde celý svět jinak. Kdy ani na chvíli neuvažujete o tom, že by jste už netancovali. To období, při které klidně vyběhnete z budovy, kde se převlékáte, bez bot na horký prohřátý letně žhaví beton a ani Vietnamci vás pomalu nechtějí pustit do obchodu, aby jste si mohli koupit nové boty. A potom, když si je konečně koupíte, musíte se vyhýbat kaměním, protože mají příliš měkké podrážky. To období, kdy máte úžasný pocit, že osa Země se konečně otáčí kolem vás. To období, kdy přijíždíte před vystoupením a vidíte tolik lidí, tolik dobrých tanečníků, i obyčejných lidí, že vám dochází, jak až veliké a mocné je to, čeho jste sami součástí. A že jste toho součástí! Na moment, na ty dny, jako byste nikam víc nepatřili, než právě sem...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama