Blog víc o duši, než o slunečnici.       

Zvonek

2. února 2010 v 9:50 | Yanishca |  Fantazie
Zvonek září, odráží světlo a přitom si prohlubuje jizvy. Každý dotek světla ukazuje na škrábanec, na kousek odřené krásy. Čeká. Čeká na verdikt. Čeká na to, až se někdo ráčí podívat. Čeká jestli si všimne jizev. Čeká. Červený provázek stočený jako chytrý ocásek. Hlava míří k zemi. Sedí. Odráží se od bílého dřeva a čeká, jestli si ho někdo všimne. Trpělivý, nicotný, lesklý, stříbrný zvonek. Na stole, mezi mnoha jinými věcmi. Zatím neví, čeká, neví jestli si lidé všimnou jeho šrámů, toho jak svítí, nebo toho jak zvoní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy | Web | 5. února 2010 v 18:07 | Reagovat

Proklikla jsem spíš náhodou, jak procházím různé blogy - máš zajímavé úvahy a všímáš si věcí obyčejných. To mi trochu připomíná Fulghuma - všechny jeho povídky jsou vlastně o tom, co vidí, co vnímá, jak cítí. Myslím že sem zavítám častěji...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama