Blog víc o duši, než o slunečnici.       

Leden 2010

Jaký kaktus je ten pravý?

4. ledna 2010 v 14:53 | Yanishca |  Pocit slunečnic
Už se vám to stalo? Slovo co na první pohled nevyvolává žádné emoce a není ani úzce spjato s nadcházející myšlenkou a prozřením se stane vaším klíčem? Nestává? Mne ano.
Ne moc. Ne často. Ale přece jen... Možná je to nesmyslem věty, vyjádření, toho slova, který vám umožní se vzdálit. Kousek. K nedočtené myšlence. Mžiku. Takové slova v nás vyvolávají poznání. O smyslu života. Poslání. Prožití. Žebříčku hodnot. Dobru a zlu. Světu.
Zní to jako jedno velké klišé. Vždyť tolik už se určovali cíle a bádalo nad smyslem života. Ale ruku na srdce. Kdo z vás žije podle svého přesvědčení? Kdo z vás ví, že takhle si neubírá a neokrádá se o čas, život a lepší věci?
Když se mluví o smyslu života tak se plánuje. Můj smysl je ten a ten, chtěl bych to a to. A tak má vypadat život, aby se mu dal říkat život. Tam být, to vidět, to dělat, to dokázat, na to se zaměřit, takhle se na to dívat. Ale zůstáváme nedotčeni. Jen na malou chvíli uvidíme světlo, najednou víme, ale stejně to zaházíme hlínou. Vždyť ono se už nějaké poslání najde. Nějaký smysl. Vždyť mám ještě práci, školu, jednorázovou zábavu, to stačí. O tom jak je život krátký vím. Někdy tam dojedu. Někdy navštívím Paříš, ještě se stihnu dostat po všech památkách. Určitě stihnu uvidět Afriku. ...