Blog víc o duši, než o slunečnici.       

Strom

12. září 2009 v 20:05 | Yanishca |  Naťukané na displeji mobilu
Co strom pocítí, když mu po taji ulomíš suchou větev, bolest, nebo úlevu? Co cítí, co chce, co může? Nic. Vůbec nic. Jen mlčet, stát, nebránit se a potichu s bolestí a bezmocí pozorovat, jak mu lidé lámou větve. Nesvede nic, jen stát. Stát po staletí a nechat se lámat, rozrývat, škrábat... "Je to jen strom, tak co?" Nebrečí, neumí. Potichu trpí a nikdo, vůbec nikdo se to nedozví.Všem je to totiž jedno. Vždyť na něm nesejde. "Je to přece strom!" ...Když umírá, smůla z něho teče, jako krev teče z rány člověka. Krvácí, ale je to jen strom. Umřeli jeden, naroste druhý, stejný osud, stejné prokletí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama