Blog víc o duši, než o slunečnici.       

Zrůdička v koutě

20. srpna 2009 v 10:26 | Yanishca |  Pocit slunečnic

Jsi míň. Jsi nic. Čekej. Čekej na další kopanec! Nebraň se, uděláš si to ještě horší. Lež! Přikrč se a dělej, že tady nejsi. Jak dlouho? Možná i celý život. Život za život. Ha! O tom jen sni. Pomsta. Ha. Na to nemáš! Jsi nic. Jsi míň jak ostatní, jsi horší. Jsi nic. Nic. Všichni trpí tím že žiješ. Žij a umři. A mezi tím ni. Nic. Nic nedělej a nikdo ti nic neudělá. V koutě se schovej a počkej. Počkej na konec a modli se ať mezi začátkem a koncem je málo ran. Málo jizev, málo stehů. Pak to totiž bude ještě horší! Konec bude vlastně vysvobození... Jizva tě udělá větší zrůdou, ještě o něco horší. Horší než jsi teď. Horší než teď, když si nic. Nic. Jde to vůbec? Může to být ještě horší? Ano, jde. Bude to horší. Vždycky to může být horší. Schovej se v koutě a seď. Nedělej nic! Nech lidi, ať tě zlinšují, zasloužíš si to. Jsi hloupá, hnusná zrůda a tak to má být! Tak seď. Čekej na ránu. Nic nedělej, seď. Jestli se budeš bránit osudu, přemýšlet... Bum! Další rána. To tě naučí. Naučí vyčkávat. Ve strachu. Nepřemýšlet. Bát se. To je nejlepší. Radši prožij začátek a konec a mezi tím NIC. Bude to lepší. Radím ti dobře, poslechni! Nic nedělej. Stoč se do klubíčka a modli se za konec, za smrt, bude to lepší... Všichni budou rádi, až tvé ohavné tělo jednou už zdechne. Jsi jen malá hnusná zrůda. Jsi nic. Nic co by si zasloužilo žít. Nic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 scope | Web | 20. srpna 2009 v 10:56 | Reagovat

Copak se stalo? Proč jsi neposlouchal?
...
O kom to je?
...
Nemám ráda násilí... je to ale smutné a ... nemážu říct krásné, to by si odporovalo! Ani nádherné. Chytlo mě to ale za duši.

2 Nelili | Web | 20. srpna 2009 v 12:25 | Reagovat

Je to dost kruté. Ovšem zaujalo mě to. Možná je to psané přímo z duše. Možná taky ne, ale je to svým způsobem krásné.

3 Smilesy | Web | 20. srpna 2009 v 14:16 | Reagovat

Kruté... není to kus autora...? Krutého autora? Nevíme... zaujalo to...svým způsobem... ale je to... nevrátím se k tomu...

4 Yanishca | Web | 20. srpna 2009 v 14:20 | Reagovat

Vysvětlení
Myslím, že tohle bych měla vysvětlit. Jelikož jste to všichni pochopili trochu, teda naprosto jinak než jsem to myslela. To neměla být ukázka mé krutosti, to nemělo být vysmívání se zrůdičce. Vlastně ta zrůdička jsem měla být já. JÁ. Já a mé pocity co mě sráží ještě níž než jakýkoliv člověk. Já bych v životě neublížila a už vůbec zrůčce. O to tu neběží...

5 scope | Web | 20. srpna 2009 v 18:46 | Reagovat

Omlouvám se, nebylo to pohoršení. Byl to údiv. Takovéhle věci mě fascinují ( i když mám strach, že je tohle moc silné slovo). Nemyslela jsem tím nic zlého...
O autorovi něčeho temného nemohu říct, že je sadista nebo tak, jen prostě ukázal svět z jiné strany. Stejně jako ty. Mě se to líbilo, ale prostě to svoje 'hezké' neumím říkat normálně...

6 Smilesy | Web | 20. srpna 2009 v 18:50 | Reagovat

Aha, tak to promiň, dá se to vyložit ale jakkoli. To je mi líto, jak se tedy k tobě někdo chová... ještě jednou promiň, nevěděla jsem to...

7 scope | Web | 20. srpna 2009 v 18:51 | Reagovat

*úsměv*
Já řekla, co si myslím, co mě zrovna napadlo, jak to na mě v okamžiku vyzněla.
Tahle slova chtěl pokračování a já občas neodolá a napíšu větičku dvě.
A jestlio mě teď za to někdo zlynčuje?
1) od toho tu jsem
2) vím kde je tlačítko smazat offtopic :P

8 Yasmin | Web | 20. srpna 2009 v 18:54 | Reagovat

Nevím sice, v jakém smyslu je to přímo psané, ale každopádně mě to zaujalo. Ta bezbrannost, krutost...

9 Nelili | Web | 20. srpna 2009 v 20:01 | Reagovat

Pohrdání? Ne, takhle jsem to určitě nemyslela, zřejmě jsem se v předchozím komentáři špatně vyjádřila. Chtěla jsem tím říct, že ten článek je opravdu krásný, že jsi to dokázala pěkně vystihnout, úplně z něj srší ta krutost, která je po celém světě.
Čili stručně - líbí se mi Tvůj článek a nikdy bych si nedovolila nad takovýmto dílem pohrdat. ;)

10 Slečna z Měsíce | Web | 20. srpna 2009 v 21:45 | Reagovat

Smutné a hlavně kruté, ale líbí se mi to.

11 kriza | Web | 21. srpna 2009 v 0:30 | Reagovat

Tohle si neříkej, nebo skončíš ve cvokhausu, sebepoškozování je nanic, když už na sebe ječet tak ve smyslu vstávej a snaž se, to dáš!...

12 Kitty | Web | 21. srpna 2009 v 8:21 | Reagovat

Je nic, nic zahnané do kouta. Nic nevidíš, nic tě nebolí. Ale to nic se v koutě probudí a udělá NĚCO. Něco co zasáhne do milionů životů. Něco, na co už dlouho čekali, ale teď když se to stalo, zaplavil je přesto smutek. Nic zmizelo. Ta zrůda v koutě praskla jak bublina. Už tam v tom koutě není nic. Ani nic.
Promiň, nechala jsem se mírně unést... :-(

13 Yanishca | Web | 21. srpna 2009 v 8:22 | Reagovat

Neboj, tohle si opravdu ještě neříkám. Nic o smrtě v mé hlavě nepadńe, ať už se cítí sebehůř. Možná to bude pud sebezáchovy, možná taky strach že žádný další život nedostanu, ale ať je to jak chce vživotě bych se nedokázala nějak "sebepoškozovat", nebo dokonce zabít.
Víš Kdybych udělala normální článek a zeptala se. Proč si někteří lidé že jsou víc jak ostatní. A jak došli na to že těm ostatním nevadí když jim ubližují(a to jakkoliv). Víš, Krizy, kdybych to napasala takhle bylo by to jen slavá ozvěna ve větru. Nic neříkající, bez důkazů a dosvěčení, bez líčení a usvěčení. Bylo by to nic.

14 kriza | Web | 21. srpna 2009 v 16:16 | Reagovat

[13]: To víš, už jsem na netu viděla pár lidí co psali podobně - no byl to spíš slabej odvar...a pak se jednou objevil článek, že třeba spolykali prášky a skončili na psychině...je jen tenká hranice mezi tím, kdy je to jen jako a kdy je to doopravdy...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama