Blog víc o duši, než o slunečnici.       

Květen 2009

Když nemůžu usnout a sousedům teče odpad

23. května 2009 v 13:23 | Yanishca |  Fantazie
Blankytný závěs skrýval blankytnou oblohu, potůčky bublali a racci se přeřvávali. Výkřiky racků se rozléhali po celém pokoji. I vítr neznal klidu, syčel a nesl zvuk osamělých aut. Byl večer, racci řvali, vítr foukal a byl Máj.

Den

19. května 2009 v 14:35 | Yanishca |  Pocit slunečnic
Den jako každý jiný, den za dnem. Den jde dál. Jak tramvaj nezastaví a přede tě jen. Jede, jde, jede den. Den za dnem, den jako každý jiný, jede den...

Moje vůně

18. května 2009 v 15:53 | Yanishca |  Naťukané na displeji mobilu
Zprvu nevoněla nikomu a pak voněla každému, má voňavka byla úplně taková jaká jsem chtěla být já. A proto jsem si ji koupila.

Malé hlouposti tvoří hráz

18. května 2009 v 15:52 | Yanishca |  Naťukané na displeji mobilu
Je zvláštní jak utkví malé hlouposti v hlavě a nepustí nás dál. Jsou tam jako hrazda, jako obrana, která nás pro jistotu a pro naše bezpečí nechce pustit dál

Muž s maskou

18. května 2009 v 15:49 | Yanishca |  Naťukané na displeji mobilu
Snít o muži s maskou má své ryzika, ten muž pod ní má svoji tvář. Jenže ne tu vaši vysněnou, ale svoji.

Podobnosti, stejnosti, blbosti, děsivosti

17. května 2009 v 11:35 | Yanishca |  Můj milý "bločku"
Začínám snad senilnět? Pokud jo, trochu brzo, nemyslíte?
Nedokážu si vysvětlit některé zvláštní podobnosti. Řekla bych až stejnosti. Zní to sice komicky ale řekla bych že to tak nějak nejvíc vystihuje.
I když jsme si s mojí nejlepší kámoškou v ledavčem podobné, tohle by mě nikdy nenapadlo. Její ex je úplně jak(, hmmm budeme mu říkat třeba -) M. Neříkám že jsou jak jeden člověk, ale povšimněte si podobností.: Oba jsou trochu (,neříkám že moc) při těle. Oba mají mozeček cca 5letého dítěte (někdy mě připadá že 5ti měsíčního) a oba neumí mluvit. A od teď to nechápu. Jak Můžou dvě nejukecanější holky z moravy chodit s někým, kdo vydává míň zvuku než ryba? (Mimochodem M. je rybář, to to trošku vysvětluje. Jen se musím zeptat Bářiného ex až s ním budu v tom kině, jestli rybaří. ps.: do toho kina jdu jen klůli tomu že mě Bára fyzicky i psychicky vydírá.) Teď úplně vidím co si myslíte. Schválně jsme si našli kluky co nemluví, protože mi jsme dost ukecaný, takže nám to vyhovuje?? Pche! Naopak! My jsme s nimi nechtěli nic mít. My jsme kopali, škrábali, kousali (teda spíš já), myslíte že jsme stáli o němé kapry!?(Fakt se ho musím zeptat jestli rybaří...)

Život není náhoda

15. května 2009 v 21:03 | Yanishca |  Naťukané na displeji mobilu
Jak se můžou rodit slabí lidi, když to že jsme se narodili, znamenalo to že jsem zvýtězili ještě předtím než jsme se narodili. Život je vlastně taková cena pro výtěze. Život není náhoda.

Jsem směšná

15. května 2009 v 13:36 | Yanishca |  Pocit slunečnic
Bože, jak od klauna bolí, když vám řekne že jste šašek... Jste snad ještě horšínež on? Dokonce i on vámi pohrdá?
Kéž bych byla někým jiným. Někým kdo není všem pro smích. Já jsem divná, jiná, nejsem v kurzu, nejsem in. Asi bych chtěla být,spíš měla. Celý život se nějak protloukám a ptám se, bude to tak vždycky,pořád, až do konce?
Keci o krásným konci! Lži o tom že se tohle překoná jsou jen prah obyčejný keci, který se vždy v prach obrátí, když se nedopatřením dozvím pravdu o tom co si lidé o mě doopravdy myslí. A tak křičím, řvu a brečím jen ve svý hlavě a přemýšlím nad tím jak se s tím smířit. Asi nijak. S některými věcmi se člověk ale nesmíří, a pokud jo, jen na malý čas. Po krátkou dobu. Kdy to příjde zas? Co? No přece zavržení.
Vítej v mém světě slunečnic